Nebelvír

Na druhém konci světa
Žila krásná a milá Lola
V očích jiskru měla
Ta ale radši postávala u mola.

Z nebe padalo mnoho hvězd
Z rtů jí padal něžný růžový květ
Začala těžká zima
Lola onemocněla

Však jarní slunce zase svítí
A vzduch je plný písní
Ptáčata nám pípají
V zahradách něžná růže skví

Tanec je její vášní
Chce být hvězda o které všichni sní
Však vidím slzy na její tváři
Kazí jejím očím záři

„Proč pláčeš má milá?“
Jen na mě něco zahuhlá
Otočím se na patě
Její pláč mě mate

Vždyť je tak slavná, nejznámější!
Ona říká že nemůže být trapnější
No tak trochu úsměvu přece!
Ona však jde ke své řece.

Brzy se zas usmívá
Teď zas úsměv schovává
I když ten úsměv přijde sám!
To já kamarádku mám.

Básničku napsala slečna Missis Alexis.